Smyslová zahrada vzniká od roku 2009 díky společnosti Kunštát PRO FUTURO a původně má být pro nevidomé a zrakově postižené. Rostliny výrazné vůní, zajímavé hmatem nebo chutí a hmatové i zvukové prvky, to vše mělo usnadnit postiženým seznamování se s přírodou. O zahradu je ale velký zájem mezi všemi návštěvníky, kteří si zde mohou zkusit, jak na tom se smysly jsou. Se zavázanýma očima se mohou pokusit hmatem a čichem rozeznávat rostliny, orientovat se pomocí zvuku potůčku a nebo hmatem rozeznávat různé materiály. Zahrada je tedy otevřená všem a v budoucnu se bude dále rozšiřovat.

Jeskyně Blanických rytířů je unikátní dílo inspirované českou historií. Nachází se nedaleko města Kunštátu, na kraji obce Rudka, v nitru kopce nazvaného Milenka.

Tvůrcem tohoto jedinečného díla byl rodák z nedalekého Bořitova, Stanislav Rolínek, čalouník a nadaný sochař samouk, ale bohužel také člověk nemocný tuberkulózou plic. Jeho prvotinou byly zdařilé sochy husitských bojovníků, které vytesal do skal nedaleko svého rodiště netradičním nářadím – hasičskou sekyrkou a půlkou nůžek na stříhání ovcí. Tak upozornil na svůj talent a brzy se o jeho umění doslechl také kunštátský občan, řezník František Burian. Ten pozval Rolínka do Kunštátu a věřil, že když něco podobného v Kunštátě vytvoří, přiláká tak do zapomenutého městečka návštěvníky. Rolínek přišel do Kunštátu v roce 1928 a první dílo, které zde vytvořil, byla velkolepá socha našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. V tehdejší době se tato 13m vysoká socha označovala jako největší ve střední Evropě. Dnes zde již uvidíte pouze obrovské boty na podstavci, socha Masaryka byla za II. světové války na základě udání zničena.

Rolínek pokračoval ve své tvorbě. Jako ateliér mu posloužily pískovcové skály do kterých dělníci vyhloubili jeskyni a on zde vytvořil bájné blanické rytíře. Vůdčí postavou je jezdecká socha svatého Václava, stojící uprostřed spícího vojska. Stanislav Rolínek s prací spěchal, dobře věděl, že mu s postupující nemocí nezbývá mnoho času. Proto jsou některé sochy opracovány jen hrubě, na detailnější zpracování už nebyl čas. I tak budí toto monumentální dílo úctu a obdiv.

Vchod do nitra hory hlídá mohutný kamenný lev, zvíře podivuhodné krásy. O to podivuhodnější, že Rolínek ve svém životě skutečného lva nikdy neviděl a pracoval jenom podle obrázku.

Dílo, na kterém autor začal pracovat na počátku třicátých let minulého století, už nikdy nedokončil. Smrt jej odvedla od práce v největším tvůrčím rozmachu. Jeho blanické rytíře si ročně prohlédnou tisíce návštěvníků.

Okolí jeskyně je upraveno jako park a stává se postupně galerií pod širým nebem. Mladí sochaři zde v rámci mezinárodních sochařských symposií postupně vytváří nové sochy a navazují tak na práci Stanislava Rolínka.

Burianova rozhledna stojí nad lesoparkem s Jeskyní Blanických rytířů na kopci Milenka
579 m n. m. Tato kamenná rozhledna byla postavena v roce 1928 kunštátským občanem Františkem Burianem. Je vysoká 18 metrů a za dobré viditelnosti je z ní možné zhlédnout Jeseníky, Krkonoše a Pálavu.